Na úvodní stránku




Mise trenérské licence B dnes zdárně ukončena

Míla

2017-10-08

Deníček

Přečteno: 3988


Dnes skončilo ve Vlašimi školení trenérů licence B. Celý dnešní den byl věnován zkouškám.


Kurz trenérské licence B začal loni, kdy jsem v šesti dnech (2 x 3 dny na FTV v Praze) absolvoval všeobecnou část, kterou jsmje úspěšně zakončil testem. První část specializace se konala ve Vlašimi od pátku 9. 6. do úterý 13. 6. 2017. Zde jsem dostali zadání trenérské práce. Moje téma bylo „Organizace tréninku a volba vhodných tréninkových prostředků pro různé výkonnostní a věkové skupiny“. Takže jsem psal o našem oddílu mládeže. Vedoucího práce mi dělal Petr Kaucký.

 

Práci jsem začal psát co nejdříve, dokončoval jsem ji začátkem července, aby měl Petr Kaucký co nejvíce času na to si ji pročíst a mít případné připomínky. Ke konzultaci k ní jsme se sešli 12. 9. 2017 v 11 bodin na Julisce, po tréninku týmů El Niňa a Kotlářky s Josefem Plachým. Petr Kaucký mě pozval, abych dorazil dříve a na část tréninku El Niňa se podíval, což bylo zajímavé. Potom jsme se dohodli na změně členění práce. K obsahu neměl Petr Kaucký připomínky. Práci jsem upravil a poslal jsme její finální verzi.

 

Od úterý 3. 10. se konal ve Vlašimi druhý týden školení trenérské licence B. Na ně jsem již odjížděl a trenérskou prací a jejím hodnocením od Petra Kauckého. Školení bylo náročné a mně ho zkomplikovalo to, že jsem hned první den prostydl v hale při praxi a potom jsme částečně marodil, či spíše přecházel infekci za podpory ACC Long a šumivých acylpyrinů. Nejhůř i bylo ve středu, kdy jsem šel do haly v dlouhých kalhotách a dvou bundách a i tak mi tam bylo zima. Nepočítal jsem s nemocí a tak jsem s sebou neměl tepláky, protože jsem zvyklý trénovat i ve větším chladu v krátkých kalhotách (nohy mám otužilejší, stačí mi se teple obléct nahoře).

 

V tomto týdnu jsem se díky nachlazení ani neúčastnil s ostatními večerních návštěv restaurací. Nebylo by moc efektní, zatím co ostatní by pili pivo, abych já pil čaj a tak jsem šel raději v rozumnou hodinu spát, abych podpořil léčbu aspoiň dostatečným spánkem. V restauraci bych ostatní spíše nakazil.

 

V sobotu, kdy jsme už měli odpřednášenu veškerou látku a kompletní studijní materiály se už do restaurace nešlo a bylo společné učení. Spát jsem šel před půlnocí. Moje nemoc myslím v noci kulminovala a začala ustupovat. Kolem jedné hodiny jsme při návštěvě WC pocítil brutální zimnici. Potom jsem se ale po návratu do postele pod peřinou opět zahřál a ráno mi už bylo lépe. Zcela vpořádku ale zatím rozhodně ještě nejsem, ale připadá mi, že infekce už lehce ustupuje. V neděli jsem si už šumivý acylpyrin nebral.

 

Dopoledne jsme začali praktickými zkouškami. Ty byly oproti plánu hodinu ve skluzu. Byli jsem rozděleni do čtyř skupin podle herní výkonnosti v jaké se jako trenéři, ale i jako hráči, pohybujeme. Jako první otázklu jsem měl vysvětlit a předvést bekhendový pink. Zde jsem zazmatkoval, když jsem byl dotázán na postavení nohou při dlouhém pinku. Vysvětloval jsem totiž, jak vrátit krátký pink. Zapletl jsem se spíše do šlajzu, což nebylo správně. Osobně bych ale dlouhý pink zpět nepinkal, ale hrál bych jej podle výšku buď kontradrajvem nebo topspinem. Pokažená první oltázka mě pak rozhodila, tzakže jsem zmatkoval i u druhé otázky, kterou byl rychlostně vytrvalostní trénink. Nakonec jsem to nějak dohromady dal, ale bylo t tzv. s odřenýma ušima.

 

Rychle jsem šli na zpožděný oběd a potom začalo ústní zkoušení. Na něj šli nejdříve Moraváci, kteří to mají nejdále. My Pražáci, kteří to máme nejblíže, jsme šli naopak poslední. Já konkrétně jsme šel předposlední po Pavlovi Papírníkovi a po mě šel už jenom Standa Kučera.

 

Na ústní otázky si nemůžu stěžovat. Sám jsem byl překvapen, že jsem všechny tři otázky zvládl bez připomínek komise jenom s jednou až dvěmi doplňujícími otázkami.

 

První otázkou byl akční úhel a jeho vliv na kvalitu úderu. Při přípravě jsem začal druhou otázkou, protože na tu první jsem měl chvíli tzv. „okno“. Druhou otázkou byly nejčastější chyby při podání. To je hodně vděčná otázka, zvláště pro trenéra začátečníkůl v oddílu mládeže okresní úrovně. Rozděli jsem ji na dvě části: 1) chyby proti pravidlům – tedy nízký nebo žádný nadhoz, podání nad stolem (ne za koncovou čarou) a zakryté podání a 2) chyby taktické, kterých jsem vypozoroval opravdu hodně. Stále žákům opakuji, že podání je jediný úder, na který mají dostatek času. Přesto někteří podávají ještě za chůze, když jdou ke stolu, místo aby se u stolu zastali, podívali se, kde stojí soupeř a potom se rozhodli jaké podání a kam použijí. Dost žáků podává pouze křížem, takže chce-li podávat do bekhendu, stojí hodně na bekhendové straně a chce-li podávat do forhendu, jde si stoupnout na forhendovou stranu stolu. Tím pádem soupeř dopředu ví, kam mu podání přijde. Není potom těžké směčovat z vysokého rovného podání do forhendu, které jde do dálky. Další žáci, když zjistí, že dělají jedním podáním přímý bod, jje hrají opakovaně pořád dokola, aniž ny jej prostřídalio s jiným podáním. Tak jsem viděl zápasy, kdy hráč vedl díky tomuto podání 2:0. Potom se ale soupeř naučil toto podání vracet a zápas obrátil a vyhrál 3:2.

 

První otázku jsem samozřejmě zvládl taky. Jde o dva vzorečky v = r.ω, kde r = délka paže hráče, ω = úhlová rychlost a v = obvodová rachlost, na níž záleží kvalita úderu, zejména rotace míčku. Druhý vzoreček ω = Δφ : Δt, kde Δφ je přírůstek akčního úhlu, což je úhel, který opíše paže hráče od počátečního bodu, kdy se raketa dotkne míčku do koncového bodu, kdy ji míček opustí. Δt je potom rozdíl časů od okamžiku, kdy se raketa dotkne míčku do koncového bodu, kdy ji míček opustí.

 

Třetí otázku jsem měl komunikaci mezi trenérem a hráčem. V odpovědi jsem zmínil nutnost důvěry hráče trenérovi, respekt trenéra k hráči, komunikovat s hráčem pozitivně, i po vytknutí chyby za něco pochválit (nikdy nneí vše špatně a i kdyby bylo, tak se musí cenit i snaha). Znát sociální problémy hráče – v rodině či ve škole, zajímat se o osobní problémy. Důležité jsou i dojmy hráčů z tréninku, které se nemusí vždy ztotožňovat s dojmy trenéra. Dobré je také zařadit do tréninku jednu kombinaci dle výběru hráče.

 

Ústní zkouškou jsem vylepšil celkové hodnocení a licenci B jsem získal :)

 

Kdo by si chtěl moji trenérskou práci přečíst, najde ji zde. Hodnocení od Petra Kauckého najdete zde.

Potom mě už jenom čekalo zaplatit v předsálí u recepce poplatek za licenci a převzít certifikát. Šel jsem si dobalit (většinu věcí jsem měl už zabalenou) a čekal jsem dole na paní Bartoňovou, která mě ještě se Standou Kučerou vzala autem do Prahy.

 

Příští týden bude sice hektický, protože mě čeká spousta práce, která na mě čeká z týdne tohoto. Musím dát do pořádku zápisy utkání, které TTC Praha hrálo doma v tomto týdnu – zadat je do STISu, naskenovat a odeslat. Nejnabitější bude úterý, kdy nemusím být v hale tak na něj nechávám nějakých 12 až 16 hodin práce. Včetně toho, že bych se měl začít připravovat na školení licence rozhodčích NR, na kterou jsem se přihlásil v sobotu a neděli 14. a 15. 10. 2017. Před tím v pátek mě ještě čeká zubařka a pootm utkání TTC Praha G – SK Vršovice B. Takže bohužel neuvidím utkání extraligy KT Praha – Hradec Králové.


Sdílet na Facebooku



Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je úterý
19.03.2024