Dva týdny na Akademii stolního tenisu v Liberci

V neděli 28. 7. 2024 jsem vyjížděl v 14 hodin z Černého Mostu. Za hodinu a pět minut jsem vystupoval v Liberci na Fügnerově. Koupil jsem si lístky na MHD a vyrazil autobudem 25 do zastávky U lomu. Odtud mě čekala nárošná cesta se zavazadly do schodů, kterých je opravdu nepočítaně.

Ubytoval jsem se na pokoji 204, kde jsem byl sám. Na vedkejším pokoji byl Ondřej Kristek také sám. Vybalil jsem a chvíli jsem byl na internetu. V 17 hodin byl vstupní mítink s informacemi. V tomto týdnu jsme byl ve skupině B u trenérů Jaroslava Schwana a Aleše Hlawatske.

Protože turnus je o den kratčí, něž býval, byl první hodinový trénink už v neděli. My ho měli od 19 do 20 hodin. Byla na něm hlavně rozehrávka a trenéři se s námi seznamovali, jak kdo hraje. Byla to skupina, která bývá v tomto složení stejná každý rok. Věkový průměr naší skupiny byl vyšší, než ostatních. Nejmladší tu byl Martin Tiler, kterému je 17 let a byl v této skupině se svojí mámou.

V pondělí se akademie rozjela na plno. Na tréninku od 9.45 do 11.30 jsme se ještě hlavně rozehrávali. Druhý trénink potom začínal už být víc o herních kombinacích. Ten jsme měli od 15.30 do 17.45 hodin.

Před snídaní, ještě před oprvním mtréninkem jsme jel do města nakoupit - hlavně vody a pak něco sladkého ke kávě.

Večer jsme sledovali zápas Hany Matelové na olympiádě, který bohužel těsně prohrála. Klíčové momenty komentoval trenér Tomáš Demek, který trénoval spolu s Petrem Macelou skupinu C, která byla nejsilnější. Byli zde např. horažďovičtí Lukáš Mandík se svým tátou a Marek Šimanovský. Trénoval tu i Ondřej Kristek a na trénink bavíc sem občas chodil i Martin Tiler z naší skupiny.

V pondělí byla teplá večeře. Letos se to střídalo takže v pondělí a ve středu byly večeře teplé, v neděli, úterý a čtvrtek studené formou balíčku - buď řízek s chleby a nebo bageta.

V úterý pokračovaly trénky a po nich bylo včeer stejkování. Někteří lidi tu seděli až přes půlnoc, já šel na pokoj poměrně brzy - ještě před 22. hodinou. Ale spát jsem šel později, protože jsem ještě potřeboval strávit stejk.

Ve středu jsme se na tréninku fotili jako skupina a potom verčer před Kachna Cupem bylo focení všech tří skupin. Novinkou bylo, že v rámci Kachna Cupu hráli jeden zápas i trenéři. Díky zkrácení o den by totiž nezbyl čas na exhibici. Spolu se utkali Petr Macela a Tomáš Demek. Vyhrál mladší Macela.který aktuálně hraje za Horažďovice.

Ve čtvrtek nás čekaly poslední tréninky. Po nich bylo utkání výběru akademie proti trenérům, které vyhráli trenéři 7:3. Po něm bylo zhodnocení akademie a vyhlášení výsledků všech doplňujících soutěží. Chvíli jsem potom poseděl a šel jsem spát brzo.

V pátek byl závěrečný turnaj. Nejprve se hrály skupiny a to na dva vítězné sety. Byl jsme ve skupině C, kde jsem všechno prohrál 0:2. Takže jsem hrál útěchu, kde jsme nejprve porazil v pěti setech Moniku Tilerovou a v dalším kole mě čekal dvanáctiletý Petr Šedina, kterého jsem po boji nakonec porazil 3:2. Byl jsem v semifinále útěchy, kde jsem už ale nastačil na Lukáše Vintrlíka, který útěchu nakonec vyhrál. Já skončil v útěše třetí spolu s Markem Drahotínkým.

Následoval oběd. Po něm jsme si jako v pčwdchozích dnech zdříml, abych nabral sílu a energii. Chvíli jsem poseděl, dal si kafíčko a potom jsem vyrazil do města na večeři. Tardaičně jsem si dal smažený sýr. Po něm jsem šel do cukrárny na zmrzlinový pohár. Dál jsem si ještě nakouipil. Koupil jsme tři vody, mlék, pečivo a šunkun na snídani a nějaké sladkosti.

Týden byl poněkud chladnější, takže jsem pil na tréninku poměrně málo. Těžko odhadovat, kolik vypiju v druhém týdnu vod. To se mělo oteplit, ale nebylo to tak výrazné, jak to říkala předpověď počasí. Na víkend se naopak ochladilo, že jsem jel na večeři v dlouhých kalhotách, které jsem tu oblékl poprvé. Využití měla i mikyna a bunda.

V sobotu jsem si přispal. Posnídal jsem a pak jsem byl na počítači. Venku bylo hnusně, pršelo a byla zima. Takže i dnes přišly dlouhé džíny ke slovu. Trochu se už ale oteplilo. Na oběd jsme vyrážel později, protože jsme dřív neměl hlad. Venku to bylo ještě na mikynu, ale bundu jsem už nechal doma. K obědu jsem si dal kuřecí řízek a potom jsme šel zase do cukrátnyx na zmrzlinový pohár.

Původním záměrem bylo se courat do Liberci a případně se podívat do zoo. Jenže počasí bylo fakt nevalné. Mikynu jsem dal do batihu, protože se oteplilo a bylo mi horko i v džínách, tak jsem jel nakonec zpátky s tím, že večer potom pojedu na večeři. Vyspal jsem se, dal si kafčo a chváli jsem by na youtube. Hlad ale nepřicházel a tak jsem večeři nakonec vypustil a už jsme nikam nejel a zůstal jsem na pokoji.

V neděli jsem si zase trochu přispal, posnídal jsem a když jsem jel na oběd, bylo zase zima, takže jsem jel v džínách a mikyně. V neděli toho v Liberci moc otevřeno neí, takže jsme šel do picerie na Šaldově náměstí. Tady jsem si dal Margatitu a šel jsem do cukrárnny na zmrzlivoý pohár a pom zpátky na pokoj.

Po obědě jsem si zdříml, bylo kafíčko a čekal jsem na vstupní míting na druhý týden. V tomto druhém týdnu jsem byl ve skupině C u trenérů Jaroslava Schwana a Miroslava Janči. Zde jsme se děozvěděli mimo jiné, kdo je v jaké skupině a jaké má trenéry. Skupinu A trénovali Martin Pařízek a Anety Kohlmannová a skupinu B měl na starosti tradičně Jaroslav Hýbner spolu s Milanem Růžičkou. Úvodní trénink jsme měli od 20 do 21 hodin.

Program týzdne byl hodně podobný tomu týdnu předchozímu. V pondělí bylo promítání a rozbor videí, které měl na starosti Jaroslav Hýbner. Před tím se i rozebíraly videa, n akterých natořili trenéři některé hráče.

V úterý bylo stejkování, kde jsem tentokrát poseděl trochu déle. A potom jsem ještě seděl na pokoji, abych strávil večeři a stejk. Abych mohl vůběc spát, tak jsem si nakonec musel vzít dvě tablety Omeprazolu.

Ve středu bylo samozřejmě focení a Kachna Cup. Ten byl tentokrát vyrovnnaý a tak rozhodoval zápas trenérů, v němž Miroslav Janča porazil Martina Pařízka 3:1.

Ve čtvrtek nás čekali poslední tréninky. V tom tdruhém jsme hráli i formou Žumpy čtyřhry. Los mi přidělil dvanáctiletého Romana Pavlince, s kterým jsme sice ze začátku prohrávali, ale před Žumpou jsm ese zastavili a potom jsme měli vítěznou sérii, kterou jsme se dostali až na stůl těsně před královským stolem. Roman hrál velice pěkně a chytře, takže jsme soupeřům postuopně opláceli porážky a nestačili jsme až na Lukáše Schauera, takže jsme skončili na 4. místě.

V pátek byl závěrečný turnaj. Skupiny se hrály opět na dva vítězné sety. Začínal jsem s Danou Wolfovou, kterou jsem bez problémů porazil 2:0. Potom jsem prohrál 0:2 s Jajřímek a nakonec ještě 0:2 s Ondřejem Mirovský s KST Bohnice, na kterého jsme ujrál 5 a ž míčků, což je na to, že hraje o 6. tříd vyšší soutěž, dobré. Z 3. místa jsem šel do útěchy.

V 1. kole jsem porazil 3:0 Hrona a narazil jsem na Červenákovou. Protože pan Hýbner spěchal. zkráloi zápasy tohoto kola na dva vítězné sety. Vyhrál jsem 2:0 a byl jsme v semifinále, kde jsme podlehl 0:2 Lukášovi Schouerovi. Ten má asi o 350 vyšší elo než já, a uhrával jsem na něj kolem osmi bodů v setu. Lukáš potom útěchu vyhrál.

Stačil jsme ještě sledovat hlavní soutěž. Roman Pavlinec sice bez ztráty setu vyhrákl skupinu, pak ale hrál předkolo s Magdalenou Hájkovou, která také vyhrála skupinu, i když dva sety ztraila. Roman neumí na anťák a tak s ní prohrál 1:3. Nechápu ale los, kdy spolu hráli předkolo vítězové skupin. Podle mě měli být vítězové skupin, kterých bylo deset, nasazeni přimo do osmifinále a na zbylá místa včetně předkol měli být dolosování hráči, kteří postoupili z 2. místa.

Hájková potom ještě porazila 3:2 Vinklera a vyřadil ji až pozdějí vítěz Jiří Aberl, který ji porazil 3:0. Dalším semifinalistou byl Jindřich Mrázek st., který vyřadil před branami semifinále Michala Fejkse. Dalšími semifinalisty byli Lukáš Zuština, který porazil 3:0 Ondřeje Mirovského a Rainer Schütz, který porazil 3:0 Davida Chládka.

Obě semifinále skončili 3:1 a ve finále se utkali mladí hráči z Hnojice a to šestnáctiletý Jiří Aberl, který porazil 3:1 davcetiletého Lukáše Zuštinu.

Šli jsme na oběd, zabalil jsem a vyrážel jsem na cestu domů. Dojel jsme na Šaldovo náměstí, kde jsem si dal naposledy zrmzlinový pohát a potom jsme došel na Fügnerovu, kde jsem přes půl hodiny čekal na autobus, kterým jsem dojel na Černý Most. A odtamtud potom metrem domů.