Letos tři kempy po sobě

Původně jsem byl přihlášený na Akademii stolního tenisu do Havlíčkova Brodu v termínu od 12. do 17. 7. 2026. Potom jsem měl mít týden volno a další plánovaný tréninkový kemp byl od 27. do 31. 7. 2026 v Hluku. A to vše měla završt Akademie stolního tenisu v Havířově v termínu 23. až 28. 8. 2026.

Jenže AST v Havířově se v plánovaném termínu nenaplnila a byla zrušena. A druhý termín, který měl dostatek účastníků byl od 19. do 24. 7. 2026. A protože jsem do Havířova jet chtěl, tak jsem se přehlásil na tento termín, díky čemuž jsem měl tři týdny po sobě.

Do Havlíčkova Brodu jsem vyrazil v neděli 12. 7. 2026. Hned ve vlaku jsem narazil na Alenu Ovsenákovou, kterou jsem neviděl minimálně deset let, spíš více. Vybrala si sedadlo naproti sedadlu, na které jsem měl místenku. Jízdenku i s místenkou jsem si kupoval přes internet, díky čemuž jsem měl místenku zdarma.

Když jsme vystoupili na nádraží, začali jsme hledat cestu a při tom jsme se vzájemně ztratili. Já se doptal, kterým směrem mám jít Nádražní ulicí a potom jsem šel podle plánku, který jsem si vytiskl z internetu. Podle něj jsem došel správně, ale zaskočil mě brutální kopec, do kterého je nutno jít k hale. A nejhorší je, že na tom kopci mimo haly není nic, všechny prodejny, kde se dá koupit pítí, jsou dole.

Akademie začala vstupním mítinkem, potom jsme měli úvodní trénink, kde nás trénovali např. Tomáš Tregler, ale i Tomáš Konečný, který tu byl ale jenom dva dny a dále další trenéři jako Aleš Hlawatske, Miloslav Mádr a Tereza Pytlíková. Večeře byla potom venku – maso na grilu.

Všechny snídaně jsme měli na baru formou švédských stolů. Na obědy jsme jezdily auty, které byly zorganizovány. Při prvním obědu jsme s autem zajeli i k obchodu, kde jsem si koupil pití na celý týden.

Ubytování je tady luxusní v privatech, kde jseou dva pokoje jako ložnice a obývací pokoj s kuchyňským koutem včetně lednice a mikrovlnky. Doporučuji se podívat na vlog, který jsem z této AST udělal https://www.youtube.com/watch?v=9f7Sqa_ePwg&t=9s.

Na této AST jsem natočil i dva rozhovory – podcasty s hostem s Mirloslavem Cinibulkem - https://www.youtube.com/watch?v=I5R6W9Mwsdg a s Alešem Hlawatskem – https://www.youtube.com/watch?v=e2R1YjlQOPg. Oby tyto podcasty již vyšly.

Trénovali jsme ve skupinách A (výkonnostně slabší hráči – zde jsem byl já) a v B (výkonnostně silnější hráči). Obě skupiny měly v pátek oddělené turnaje. V turnaji jsem skončil na 5. až 8. místě z 15.

Snažil jsme se donmlouviít i další rozhovory, ale Tomáš Tregler si nakonec čas neudělal a neklaplo to ani s Martinem Koblížkem, který odjížděl o den dříve. A Tomáš Konečný tu byl pouze dva dny, ale řekl, že v Praze by to asi natočil. Bohužel na něj ale nemám kontakt.

Po turnaji jsem se vrátil domů a v sobotu jsem si vypral a odpočíval. Cesta byla v pohodě a v pátek jsem přijel domů vlakem docela brzo, takže jsem i sestříhal obě videa. V sobotu jsem je potom nahrál na youtube.

V neděli krátce po poledni jsem už vyjížděl zase do Havířova. Cesta byla celkem v pohodě, akorát bylo zpoždění. V Havířově je to z nádraží do Národního tréninkového centra, kde akademie probíhala, kousek.

Začali jsme vstupním mítinkem, po něm byl první trénink a potom večeře. Veškeré stravování bylo v 1. patře v bufetu. Zde byly ráno snídaně formou švédských stolů, a potom obědy a večeře.

Na této akademii jsme byli jenom asi 4 nebo 5 dospělých a jinak samé děti či mládež. Jejich úrověň byla ale kolem 1400 ELO ST průměrně. Takže na trénink super, ale na turnaj jsem byl dle očekávání v pátek poslední. Bylo to teda sdílené poslední místo, kde nás bylo šest. Turnaj nás hrálo 19.

O AST v Havířově jsem vydával vlog (reportáž) loni, letos tedy samostatný vlog nevydávám a spíše dění popíšu zde. Hned v pondělí jsem si domluvil natočení rozhodovů s trenéry Markem Čihákem a Radkem Košťálem. S Markem jsme to natočili v salonku hned v úterý a oba jsme z toho měli dobrý dojem. Tento rozhovor je už nastavený jako premiéra a najdete ho na https://www.youtube.com/watch?v=WCvTLEd7S8I. Radek si na natáčení nakonec čas nenašel.

Trénoval s námi paralympionik Jiří Suchánek, kterého jsem samozřejmě také oslovil a on souhlasil. Rozhovor jsme natočili ve čtvrtek večer a také už je nastavený jako premiéra https://www.youtube.com/watch?v=FFKUY2YwHrU a je také mimořádně zajímavý. Trochu v něm navazujeme na to, co říkal o týden dřív Mirek Cinibulk. Proto jsem dal tyto podcasty hned po sobě.

Mého očekávání v NTC trénovali Marek Klásek, ale v pondělí se mi ho nepodařilo odchytit, tak jsem ho oslovil přes messenger na Faceboaku. Souhlasil a domliuvili jsme se, že ho mám odchytit po tréninku v úterý, kdy on trénoval nějakého hráče. Tam jsme se rovnou domluvili na středu, kdy jsme to v salonku naročili. Premiéra tohoto podcastu bude v pátek 21. 8. 2026. Rozhovor byl velice zajímavý a tak vám doporučuji, pokud ještě nemáte, si dát odběr, ať to nezmeškáte.

Rozjednaného jsem měl ještě Luboše Jančaříka, s kterým jsme měli domluvený termín, ale on se nakonec omluvil, protože mu do toho vlezli nějaké pracovní povinnosti. Tak snad příští rok. Jednou tam trénoval i Martin Olejník, kterého jsem ale nestihl odchytit. Od rozhovor s ním bych měl samozřejmě také zájem.

Takže to, že jsem sem jel v druhém termínu, se vyplatilo a diváci Podcastu Magazínu eKamarád se mají na co těšit.

Do Hluku jsem vyjížděl opět v neděli po té, co jsem si v sobotu vypral a lehce odpočinul. Cesta sem je náročná, ale vlak jel tentokrát na čas, takže jsem úspěšně přešel na autobusové nádraží a autobusem jsem dojel do Hluku, kde jsem se ubytoval na pokoji č. 24. V pondělí ráno jsem si došel koupit pití a v 9.30 byl sraz v hale na informace a od 10.00 hodin jsme měli první trénink.

Tento týden nás trénovali Tomáš Janásek, který se potom prostřídal s Karlem Karáskem. Dále tu byl slovensklý trenér Martin Rehák, samozřejmě Tamara Tomanová a spolu s ní Klára Hrabicová a Nikita Petrovová. S Tamarou jsem v úterý po tréninku natočil zajímavý rozhovor, který si určitě nenechte ujít.

Zatímco v poředchozích dvou týdnech bylo příjemné počasí na trénink stolního tenisu, v tomto týdnu byla tropická vedra, která kulminovala v pátek, kdy bylo 36 stupňů.

Bylo tu hodně Slováků, možná víc než polovina. Výborně jsem si tu zatrénoval a řekl bych, že jsem se zlepšil. V pátečním turnaji jsem sice skončil 32, ale myslím, že jsem mohl být lepší. V prvním kole jsem vyhrál nad rekreační hráčkou a v druhém kole jsem odehrál svůj nejlepší zápas turnaje. Moc nechybělo, abych vyhrál 1. set nad hráčem, který potom celý turnaj vyhrál. Až do koncovky jsem vedl, on stahoval, ale v koncovce to otočil a vyhrál. Další dva sety už potom byly jeho jasnou záležitostí, dělal jsem kolem 3 až 4 míčků.

V dalším kole jsem mohl vyhrát, ale byl to třetrí zápas bez odpočinku za sebou ve vedru, takže jsem nemohl, byl jsem pomalý a prohrál jsem. Stejně dopadly i následné tři zápasy, které jsem také prohrál, protože jsem už nemohl. Při tom tentokrát jsem si na turnaj docela věřil, na tréninku den před tím jsem v cvičných zápasech víc vyhrával, než prohrával a stejně tak v průběhu tréninku v Žumpě.

Kemp skončil a čekala mě cesta domů. Protože jsem měl dost času, zašel jsem si při cestě do cukrárny na zmrzlinový pohár a potom e el na autobus. Tady to bylo v okolí zastávky rozkopané a ohrazené, takže lavičky k sednutí byly nepřístupné a čekat jsem musel ve stoje pár metrů od zastávky, protože na přímém slunci bych to nevydržel.

Zdárně jsem dojel autobusem do Uherského Hradiště. Cestou na vlakové nádraží jsem lehce bloudil, ale doptal jsem se. Pak jsem si koupil lístek na vlak a místenku. Vlak postupně nabíral zpoždění a vše vyvrcholilo, když před Pečkami najel do větve a v Pečkách jízdu ukončil. Všichni jsme museli přestoupit do Vindabony, kterou zde kvůli nám mimořádně zastavili, aby nás odvezla do Prahy. Vindabona měla zpoždění asi 90 minut. My nakonec dojeli se zpožděním zhruba dvouhodinovým, což je na čtyřhodinové trati celkem dost.