Z Bystřice do Hluku

V Hluku jsem byl krátce po 15. hodině. Naštěstí mi trenér Karásek domluvil na vrátnici ubytování po 14. hodině a SMSkou mi poslal číslo pokoje. Takže jsem se mohl hned ubytovat. Všiml jsem si, že u zastávky je obchod Hruška, který inzeroval nedělní prodej, tak jsem se tam vypravil. Ale nepochodil jsem, protože nedělní prodej byl pouze do 10.00 hodin. Vpodstatě mi to ale nevadilo, protože jsme s sebou vezl jednu celou minerálku a jednu načatou, kterou jsem pil po cestě. Takže mi stačilo jít nakoupit až v pondělí.

V klidu jsem si všechno vybalil, sledoval ještě výsledky našich juniorů, kteří během mé cesty dohráli. Včera jsem zapomněl zmínit, že některé výsledky sledovali i trenéři v průběhu tréninku na notebooku, takže o tom nejdůležitějším jsme byl informován průběžně.

Naši junioři po skvělém výkonu v družstvech vyřadili Francii, která byla velkým favoritem. Dva body dělal Tomáš Polanský a třetí bod udělal hned na začátku překvapivě Jiří Martinko proti favorizovanému Francouzi Alexandru Cassinovi, který se stal o pár dní později juniorským mistrem Evropy dvouher. V semifinále porazili naši junioři Belgii a bohužel ve finále prohráli s Itálií, když už vedli 2:0.

Zásluhou Tomáše Polanského, který se podílel na všech juniorských medailích přivezli naši juniooři bronzvovou mediali az družstva a Tomáš Polanský vybojoval stříbrnou medaili ve smíšené čtyřhře a ve dvouhře. Další bronzové medaili přivezla kadetka Zdena Blašková za dvouhru a čtyřhru.

Zahájení kempu bylo v 18 hodin va hale. Bylo nás tu přibližně dvakrát víc než v Bystřici. Z mládežnických TOP hráčů tu byli Tomáš Koldas ze Zlína, Jakub Plachta z Ostravy a Jana Vašendová z Kozlovic. Jinak tu bylo myslím víc hráčů ze Slovenska než z ČR.

Tréninky byly ve stejné časy. Starali se o nás čtyři trenéři - kromě Karla Karáska a Tomáše Janáska ještě Tamara Tomanová a Aneta Kučerová. Trénovalo se přibližně na dvaceti stolech a každý z trenérů měl na starosti vždy jednu řadu pěti stolů.

I program tréninků byl přibližně stejný jako v Bystřici. První nedělní trénink byl na to, aby trenéři poznali, jak kdo hraje. Pondělní tréninky byly zaměřeny na základní jednodušší kombinace, večer měli mladí hráči fyzickou kondici. Využil jsem toho a udělal jsem si pár fotografií. V úterý večer bylo na programu opět podání a příjem. Změnou bylo, že nebyly tréninkové zápasy s trenéry, což by asi ani v tomto množství nešlo, ale místo toho byl malý turnaj čtyřher.

Tomáš Janásek tu byl po celý turnus, naopak dříve (ve čtvrtek po odpoledním tréninku) odjížděli Karel Karásek a Tamara Tomanová. Ve středu odpolední trénink nebyl a místo něj byl fotbal. Toho jsem se neuúčasnil a odpočíval jsem.

Hala v Hluku je větší, než v Bystřici. Výhodou tu je, že je vše pod jednou střechou, takže některé dny jsem areál haly ani neopustil. Na pokoji byl záchod i umývárna se sprchou. Záchod byl sice hodně úsporný, kolena jsem měl až u zdi, ale lepší malý záchod na pokoji, než velký záchod na chodbě.

I na jídlo, které bylo v restauraci která byla součástí haly, jsme chodili přímo. Takže do haly na trénink to bylo minutu až dvě chůze, na jídlo taky minutu až dvě chůze.

V Hluku mi připadalo, že jsme postupovali mírně rychleji, což bylo zřejmě tím, že tu nebyli žádní vyložení začátečníci, jako v Bystřici. I ty nejmenší děti, které zde byly, už měly celkem slušný úderový rejstřík, včetně topspinů.

Úplně nejlepší trénink jsme měl s Jnaou Vašendovou, kdy nám trenér Karádek trochu upravil kombinaci a hráli jsme něco jiného, než ostatní. Jana si trénovala topspiny neprve do mojí trávy na bekhendu a potom do mého sendviče na forhendu. A já celou dobu bolokoval, při čemž jsme si trochu odpočinul a hlavně jsem potrénoval blok, který hraji více častěji než topspiny, protože jsem jen příležitostný topspinový hráč.

Jana má hodně ostré topspiny, které se mě ale blokují lépe, než takové ty pomalé nepravidelné, kdy v nich někdy rotace je a někdy ne. Potrénoval jsme blok trávou, Jana tak minimálně pět topspinů bez zkažení dávala. Potom jsme přešli na tospiny do forhendu do sendviče. Tady mi chvlíli trvalo, než jsem jí to začal blokovat. První bloky mi lítaly za stůl. Když jsem to dostal na stůl, tak mi zase druhý blok padal do síťky. Ale i to brzo pominulo a měli jsme krásnou výměnu, kdy jsem blokl tak 12 až 14 topspinů bez zkažení.

Janě jsem potom blokoval ještě jednou asi za dva dny. Tentokrát pouze bekhend trávou. A potom jsme hráli tréninkový zápas. Překvapilo mě, že v prvním a druhém setu jsme se držel a celkový výsledek byl 0:3(-8,-7,-1). A to Jana hraje s kladnou bilancí okresní soutěže 1 až 3. Takže papírově je tak o 3 až 4 třídy lepší.

Ještě jsem si zablokoval i Gregorovi Fatulovi, což je mladý dvanáctiletý perspektivní slovenský hráč, který skončil na slovenském žebříčku mladších žáků na 42. místě. To byl taky dobrý trénink :)

V turnaji čtyřher jsem hrál spolu s jedním mladým asi patnáctiletým slovenským hráčem, který byl slabší hráč. Papírové předpoklady jsme moc velké neměli, protože nejenom, že jsme spolu hráli poprvé, ale navíc on bekhendový levák a já bekhendový pravák. To trenér Janásek označil ajko nejhorší kombinaci pro čtyřhru. Ale co dělat, když jsme na sebe prostě zbyli. Nakonec jsme uhráli, co se dalo a dva páry jsme za a sebou v pořadí nechali a skončili jsme osmnáctí.

Než se pustím do průběhu závěrečního turnaje, tak ještě pár zajímavostí. Třeba to, že trenérka Tamara Tomanová píše i do tohoto zajímavého webu www.pinces.cz. Zde bych chtěl dát pár odkazů na hodně zajímavé články z tohoto webu.

http://www.pinces.cz/news/10566/vit-spalek-se-stal-talentem-roku-

http://www.pinces.cz/news/10589/mej-z-pohledu-karla-karaska-a-josefa-brauna

http://www.pinces.cz/news/10591/postrehy-ucastniku-soustredenich-v-hluku-a-v-bystrici-pod-hostynem

V třetím článku je zajímavý rozhovor s Gregorem Fatulem. Myslím, že to někam dotáhne, protože mu navadilo, že trenér Karásek na něj byl poměrně přísný. Je vidět, že to má v hlavě už v takto mladém věku dobře srovnané a ví, že že to s ním pan Karásek myslí dobře a má ho přesto rád a na kempu se mu líbilo.

Ještě jedno srovnání. Na kempech, na kterých jsme byl doposud, bylo vždy více tréninkových skupin, které byly tvořeny podle výkonnosti od nejslabší, přes třední až ponejsilnější. Zde je výhodou, že spolu hrají vyrovnnaí hráči, téměř se nestane, že yb silný hráč hrál s poměrně slabším hráčem. Naproti tomu ale slabší hráči nemajím možnost si zatrénovat s o dost lepšími hráči, jako třeba já v Bystřici s Jirkou Adamčíkem (hráč KP1, takže o 6 tříd lepší než já), a v Hluku s Janou Vašendovou a myslím ani s Georgem Fatulem, s kterými se mi trénovali velmi dobře. Samozřejmě tento systém umožňuje velká hala a dostatek stolů, kdy se všichni vejdou najednou. Trenérů je přibližně stejně, pouze hráči jsou v jednotlivých skupinkách promícháváni. A ti opravdu dobří hráči se dokáží tréninkově lehce přizpůsobit a přesnou precizní hrou si udělají ze svého slabšího sparinga lepšího hráče, tím, že mu to hrají přesně, míček stejný jako míček další. Já třeba jsem lepší tréninkový hráč nez zápasový, takže lepšího protihráče na trénink ocením. Na zápas pak radši zase slabšího :)

A teď už k samotnému závěrečnému turtnaji v sobotu. Konkurence zde byla mnohem silnější. Mím prvním cílem bylo nebýt ve skupině poslední a mít ze skupiny aspoň jedno vítězství. Tím pádem bych byl posotupil mezi 32 hráčů, protože první dva postupovali do bojů o 1. až 16. místo a hráči z třetího a čtvrtého místa do bojů o 17. až 32. místo. To se mě nepodařilo. V prvním zápase jsme měl nejmladšího hráče, s kterým jsem první set prohrál, druhý jsme vyhrál, takže třetí set byl rozhodující, ale v něm jsem opět prohrál. Pak jsem šel hrát s o něco starším žákem, na kterého jsem měl šancí ještě méně. Vedl celkem snadno 2:0 a potom jsem uhrál třetí set, protože ho zjevně vypustil. Už měl vyhráno a věřil si, že svého mladšího žákovského soupeře porazí a skončí na 2. místě. V třetím zápase bylo jasné, že vítězství neuhraju, protože jsme hrál s Jakubem plachtou, který bylů turnajovou jedničkoua celý turnaj nakonec vyhrál. S výsledkem 0:3(-4,-5,-4) jsem ale nakonec spokojený, i když jsem se v třetí setu moc snažil uhrát šest bodů, prostě to nešlo. Ale měl jsem tam jednu výměnu, kdy jsem si bod doslova vybojoval po delší výměně, kterou jsem zakončil vítěznou smečí.

Hrál jsme tedy jakousi útěchu, kde jsme byli mi, co jsme nepostupili mezi 32 nejlepších. Podle toho, kolik jsme toho uhráli, jsme byli rozděleni do dvou skupin. Asi jsem na tom s bilancí dvou uhraných setů nebyl zase tak špatně.

První zápas jsem hrál s Filipem Janáskem (synem trenéra Tomáše Janáska), s kterým jsme hrál v tréninku už v Bystřici, kde jsem ho porážel. Teď jsme na něj ale neměl prakticky co hrát. Vedl 2:0. Pak mi pustil set v domění, že s ehraje na tři sety jako ve skupině. Jenže teď se už hrálo ab tři vítězné, ale jemu to nevadilo, protože ve čtvrtém setu stejně výrazně vyhrál. Po téhle porážce jsem si začal myslet, že zřejmě skončím úplně psolední a psychicky jsme na tom nebyl nejlépe. Ale jako zázrakem se všechno najednou obrálilo a já všechny zbylé zápasy vyhrál a ztratil jsem už pouze jediný set. Skupinu jsem vyhrál, protože Filip s dvěmi dalšími hráči prohrál, tak skončil až za mnou, i když mě porazil. V zápase s vítězem druhé skupiny, který byl o 33. místo jsem hrál s hráčem, který mě na tréninku vždycky porazil, ale já ho teď zázračně porazil 3:0. To už jsem ale mlel z posledního a pomalu mi docházelo pití. S 33. místem z 41 hráčů jsme nakonec spokojený. Tím, že jsme porazil v boji o 33. místo hráče, s kterým jsem celý trénink prohrával, jsme myslím odčinil to, že jsem prohrál s Filipem, s kterým jsem zase naopak předtím pořád vyhrával :)

Oba kempy byly myslím super. Jediné, co mě trochu vadilo, bylo pití na povel. Občas mi chyběly síly, protože bych se potřeboval napít dřív. V Bystřici měl trener Karásek obavy, aby někdo vodu nerozlil na pití na podlahu a tak jsme chodili pít k lavičkám u vstupu. V Hluku to bylo nastaveno podobně, pilo se při krajích, teda u parapetu tribuny a nebo u laviček na druhé straně. Postupně si ale čím dál víc hráčů nosilo pití s sebou ke stolu. Já chodil poctivě pít na kraje, na turnaj jsem si ale už taky vzal pití s sebou, protože to už bych byl asi jediný, kdo by si ho s sebou nebral.

Jsem rád, že jsme poznal další nové kempy, práci nových trenérů, prootže si myslím, čím více rukama tréninků hráč projde, tím lépe pro něj. Od každého pochytí něco jiného, nového. Já navíc sleduju i tréninkové metody, které potom použiju při tréninku mládeže TTC Praha. Na kempech jsme odkoukal asi 80% z toho, co při tréniku mládeže používám, zejména různé kombinace a tréninkové metody. Zbylých 20% jsou potom poznatky ze školení licence C a z jejího obnovování. Od podzimu se chystám na zahájení studia licence B.

Turnaj vyhrál dle, očekávání Jakub Plachta, který ve finále porazil Zoltána Rajka, třetí skončila Jana Vašendová. Tomáš Koldas se turnaje neúčastnil, odejel dříve.

Šli jsme na oběd, potom jsme v klidu dobalil věci - něco jsem měl zabalené už od rána a vrátil jsme trenéru Janáskovi klíč od pokoje. Přitom jsem od něj zjistil, že do Uhreského Hradiště jede ještě dřívější autobus, kterým jel on, tak jsme jeli spolu. Při tom jsme si zajímavě popovídali, dozvěděl jsme se , že teď hraje ve stejném týmu jako David Štěpánek. Autobus měl zpoždění, tak pan trenér spěchal, aby stihl vlak. Já počkal na přímý autobus na Prahu, na ktrý bych měl jinak pouhé čtyři minuty na přestup. No asi by mi neujel, ani kdyby měl druhý autobus, s kterým jsem chtěl jet původně, také zpoždění, protože autobus na Prahu byl zpožděný asi dvacet minut. Tak jsem zdárně dorazil domů a o víkendu jsem víceméně odpočíval, i když jsem i pracoval na jedné www stránce. No a dnes zase do plné práce, v Centru stolního tenisu Ďáblice vyzkouším na turnaji, jak mi to půjde. O kolik jsem se zlepšil. I když samozřejmě můj výkon bude brzdit únava po dvoutýdenním tréninku. Za dva dny jsem si asi odpočinout nestačil. Musím tam jer dříve, abych postavil stoly. Zatím je nás přihlášeno pět, ale počítám, že nás bude asi víc, že někdo přijde bez předchozího přihlášení a někdo se ještě přihlásí. Před odjezdem jsme stoly složil, protože se měla dělat podlaha. Bohužel zbytečně, s podlahou se nezačalo. Teď stojí dva stoly, ale ty by nemusely stačit. Navíc ve středu bude další turnaj a další týden potom příměstký tábor, kde je sice přihlášeno málo dětí, ale po táboře bude vždy ještě otevřeno a v pondělí a středu budou zase turnaje. A v neděli se chystám na turnaj do PinecArény, změřit si síly s hodně silnými soupeři a při tom vrátit klíče od skříněk a odvézt věci, protože se tam má údajně prázdninami končit. Původně jsme plánovali tam mít druhou tréninkovou skupinu mládeže TTC Praha v úterý a pátky, kdy nejsou tréninky v CST Ďáblice. Ale asi z toho nic nebude.

V tomto týdnu budu v CST Ďáblice v pondělí a středu, jinak budu dělat ostatní práci. Ve středu po turnaji v Ďáblicích nebo ve čtvrtek v Nuslích bude nutné udělat schůzi představenstva TJ Stolní tenis Praha, aby rozhodla, jak to bude s podlahou, kterou nutně potřebujeme, protože na betonu se hraje špatně. Navíc musím tento týden zjistit, kdy se budou podepisovat smlouvy na granty od MČ Praha 8, protože příští týden jsem plně vytížen příměstským táborem a potom jedu na další dva týdne na Akademii stolního tenisu do Liberce. Takže to potřebuju podepsat tento týden.