I letos na kempu v Hluku

Na cestu do Hluku jsem vyjížděl z hlavního nádraží vlakem v neděli 16. 7. 2017 už v 11 hodin. Cesta byla docela pohodlná, pěkné vagony s pohodlnými sedačkami. Ale jeli jsme dlouho. Měli jsem mírné zpoždění, které se celkem drželo. Až před samotným Uherským Hradištěm jsme asi tři minuty stáhli. Mě ale takovéto zpoždění nevadilo, protože na přestup na autobus jsem měl hodně času.

Čekala mě cesta z vlakového na autobusové nádraží. Loni jsem se hodně ptal, ale z náměstí jsem už potom došel podle šipek. Tentokrát jsem si cestu na náměstí pamatoval a potom jsem se řídil opět šipkami, takže jsem došel na autobusové nádraží poměrně brzo a ještě jsem čekal na utobus do Hluku. I cestu od autobusové zastávky Hluk – škola jsem si pamatoval dobře (ostatně je hodně jednoduchá) a v hale, kde jsem byl asi o hodinu dříve, jsem čekal na ubytování.

Na pokoji jsem byl sám, sice tu nebyl záchod, ale to se dalo přežít. Nepříjmené to bylo ve středu, kdy byla večer grilovaná kolena a k němu jsem vypil dvě černá piva, takže jsem šel v noci nejméně pětkrát na WC.

V 18 hodin bylo zahájení, kdy jsem se dozvěděli potřebné věci, po něm byl čas na to se jít převléct a následoval krátký trénink, který netrval ani hodinu. Trenéři během něj okoukávali, jak kdo hraje. Z trénérů tu byli pořadatelé Karel Karásek a Tomáš Janásek a s nima Tamara Tomanová a dále nově Patrik Klos (člen stříbrného týmu juniorů na mistrovství Evropy 2016) a Lucie Novotná. Pět trenérů se staralo o 54 hráčů.

Po večeři jsem šel poměrně brzo spát, protože jsem byl po dlouhé cestě dost unavený. Těšil jsem se na druhý den, protože jsem hned po příjezdu viděl, že je tu opravdu dobré obsazení našimi mládežnickými nadějemi. Asi je hned na úvod představím.

Ondra Květon, ročník 2004, mistr republiky mladších žáků ve dvouhře i čtyřhře spolu s Martinem Skotnicou. Ondra je aktuálně stabilní žebříčková dvojka v kategorii mladších žáků hned za Šimonem Bělíkem. Ondru jsem prvně viděl jako ještě nejmladšího žáka (rok si už nepamatuju) na pražském Grand Prix, kde vyhrál ve finále nad Janem Pachnerem (Union Plzeň) a o 3. místo se zde utkal Vítek Špalek (SKST Cheb) s Tomášem Květonem (starší bratr Ondry). Potom jsem jej viděl na několika turnajích BTM a v posledních třech letech i na mistrovství republiky starších a mladších žáků, kde jsem byl jako rozhodčí.

Před třemi roky v osmifinále hrál Ondra po té, co před tím vyřadil Šimona Bělíka, s Františkem Onderkou. Tomu podlehl po velkém boji 1:3. Na Onderku udělal tři přímé body podáním po forhendové lajně, které mě zaujalo, začal jsem jej trénovat i používám jej pod jménem „Květonovo podání“. Samozřejmě to moje Květonovo podání je ale minimálně o polovinu pomalejší a v 90% není tak přesné jako ho má Ondra – po lajně a až na růžek stolu.

Ondra hrál v uplynulé sezóně divizi mužů za SK Jiskru Domažlice s úspěšností 74% a na střídavý start 3. ligu mužů za TJ ČZ Strakonice Elektrostav s úspěšností také 74%.

Filip Vybíral – SKST Baník Havířov, ročník 2002 byl dvakrát v závěrečných bojích mistrovství republiky starších žáků. Letos podlehl 2:4 v osmifinále Tomáši Martinkovi. Ve čtyřhře ale skončil spolu s Daliborem Skopalem na 3. místě. Na žebříčku starších žáků ČR je aktuálně na 5. místě.

Filip seděl při úvodu kousek od mě a hned jsem ho nepoznal, až když zaznělo jeho jméno. Připadalo mi, že za ty dva měsíce od MČR starších žáků nějak vyrostl. V uplynulé sezóně hrál 2. ligu s úspěšností 35%.

Adam Štalzer, ročník 2003, je na žebříčku starších žáků na 13. místě. Na letošním MČR starších žáků porazil v 1. kole Martina Skotnicu 4:1, ale potom podlehl v druhém kole Matěji Stachovi 0:4. Loni na MČR mladších žáků se dostal o kolo dál, ale ve čtvrfinále vypadl po velkém boji s Ondřejem Peškem 2:3. Tento zápúas jsem viděl hodně zblízka z pozice asistenta rozhodčího (rozhodčím u stolu byl Lukáš Kotlorz). Adam ztrácel tím, že se u tohoto zápasu poměrně dost vztekal, což jeho soupeře, který hrál s pokorou, ale s velkou bojovností, povzbuzovalo, až vyhrál a v dalším kole ještě porazil obdobným způsobem Matěje Stacha a podlehl až ve finále Šimonu Bělíkovi, čímž se stal Ondřej Pešek překvapením turnaje.

Adam hrál v uplnulé sezóně divizi mužů s úspěšností 70% a 3. ligu s úspěšností 55%.

Vítek Špalek, ročník 2003 je nyní hráčem KST Cheb. Na žebříčku starších žáků je na 67. místě a nebýt handicapu v podobě protézy na noze, byl by určitě výše.

Až po pár dnech jsem oběvil ještě Filipa Růžičku z SKST Hodonín, který je na žebříčku dorostu ČR na 22. místě, takže ze zmíněných hráčů by měl být žebříčkově favoritem. Filipa znám podle jména, ne podle podoby, protože na mistrovství ČR dorostu jsem zatím jako rozhodčí nebyl.

Na kempu v Hluku je výhodou to, že zde trénují ve velké hale všichni pohromadě, má možnost i slabší hráč jako já, si aspoň chvíli zatrénovat s některých z těchto TOP hráčů. Ve středu odpoledne jsem dostal na rozehru Filipa Vybírala a potom mi to hrálo samo :))) Po základní rozehře forhendu a bekhendu jsem mu chvíli blokoval topspiny. Nejvíc jsem mu jich vrátil bez zkažení sedm.

Na pondělím večerním tréninku byla fyzická příprava, určená hlavně pro mladé hráče. Fotografie z ním najdete během tohoto víkendu na eAlbu. Odkaz dám nejpozději zítra pod tento článek. Dále jsem potom moc času fotit neměl. Foťák jsem si vzal čistě náhodou, když se dělala společná fotka, takže tu najdete ve fotoalbu také. A potom zde jsou fotky ze závěrečného turnaje zaměřené na moji skupinu číslo 11 a dále na finálové boje.

Program kempu byl podobný jako loni. Kvůli velkému počtu účastníků nebyl na jednom večerním tréninku fotbal. Předposlední večerní trénink byl věnován teorii okolo podání, příjmu podání, materiálů a hře proti obraně. Po té byl čas si podání a jeho příjem vyzkoušet.

V dalším večerním tréninku byl turnaj čtyřher. Ty se hrály na jeden set do 21, se změnou stran po 10. bodu, přičemž podání se měnilo normálně po dvou. Hrálo se vyřazovacím systémem s dohráváním o konečné pořadí. Protože jse byl lichý, hrál jsem s trenérkou Lucií Novotnou. Z 23 párů jsme skončili dvanáctí, tedy přesně uprostřed. V 1. kole jsme vyhráli, v 2. kole jsme prohráli (škoda, jinak bychom si mohli zkusit zahrát proti vítězům Ondrovi Květonovi a Adamu Štalzerovi). Místo toho nás čekali trochu slabší, ale dost silní soupeři, které jsme těsně porazili. Prohráli jsem v 4. kole a bohužel i v 5. posledním kole.

V turnaji čtyřher mi připadalo, že z hráčů z párů, proti kterým jsem hráli jsem byl vždycky nejslabší. Pouze s jedním hráčů bych asi hrál vyrovnaně. Podobné to bylo i v cvičných setech, které byly v druhé půlce týdne na trénincích časté. Tady jsem porazil jednoho hráče dost hladce 3:0(1,1,2), ale jinak jsem se všemi ostatními prohrával.

V pátek následoval závěrečný turnaj. Trochu jsem si přál se dostat do skupiny k Ondrovi Květonovi, abych si zkusil kolik toho proti němu uhraju. A ono se mi to splnilo :)

Ve skupině č. 11 jsem zahajoval proti Ondrovi. Samozřejmě jsem hrál v pohodě, protože jsem věděl, že nemůžu vyhrá a ani uhrát set. Ale hrál jsem o každý míček, protože každý míček proti Ondrovi, který hraje 3. ligu, jsem považoval za úspěch.

Skupiny se hrály na čtyři sety, takže výsledek mohl být 4:0 nebo 3:1, ale i 2:2. Dobrý systém pro to, aby byly všechny skupiny dohrány v poměrně stejném čase. Ondrovi jsem podlehl 0:4(-3,-6,-3,-3). Vzhledem k tomu, že mezi 7. třídou (jako OP 5) a 3. ligou je rodíl osmi tříd, tak myslím tři body nejsou špatzné (11 – 8 = 3). A s šesti body v druhém setu jsem maximálně spokojený. Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že na Ondru uhraju šest bodů, tak bych ho považoval za blázna. Ale hrálo se mi skvěle, ve velmi dobré psychické pohodě a i v dobré formě. Ondra mi nevybral několik podání, takže je vidět, že to, že trénuju poměrně často podání (a baví mě to), přineslo svoje ovoce. Nejčastěji jsem bodoval z podání z forhendu do bekhendu s odskokem míčku ven ze stolu. To mi před dvěmi roky pochválila v Hodoníně jedna extraligová hráčka, která tam byla jako sparing. Myslím, že minimálně polovinu bodů jsem na Ondru uhrál právě podáním. A dvakrát jsem na něj zkusil i výše zmíněné Květonovo podání a ono to vyšlo :) Měl jsem štěstí, že jsem ho nezkazila zahrál jsem ho i docela blízko lajny. Poprvé ho Ondra nečekal, takže na něj ani moc nezareagoval, podruhé ho odehrál, ale mimo stůl. Takže potřetí jsem ho už nehrál, protože to by mě z něj už „poslal“ smečí. Občas jsem na něj zkusil i jiná podání, ale třeba tzv. „Jindra“, což je podání do beknednu s boční rotací úspěch nemělo a šel jsem sebrat míček :(. Úspěch slavily krátká podání do bekhendu se spodní a třeba i trochu boční rotací a potom překvapení v podobě Květovových podání.

Další zápas jsem hrál proti hráči, který nevím, jak se jmenuje, ale hraje KP1. Takže opět jsem věděl po pár míčkách, že není šance na něj uhrát ani set. Tak jsem si dal jako motivaci to o kolik na něj uhraju v jednotlivých setech více míčků, než na Ondru. Hrál jsem 0:4(-6,-7,-2,-5). Takže první set = velká spokojenost, byl jsem o 3 míčky lepší než proti Ondrovi. V druhém setu jsem byl lepší o jeden míček, ale tady byly laťka hodně vysoko. V třetím setu jsem bojoval o třetí míček jako lev, ale nešlo to, takže jsem byl o míček horší, což mě docela mrzelo. V čtvrtém setu jsem byl o dva míčky lepší. Satisfakcí za 3. set mi bylo to, že Ondra nad ním vyhrál jeden set 11:2, zatímco já na Ondru vyhrál vždy aspoň tři míčky :)

Z 3. místa ve skupině jsem šel do prostředního pavouka o 33. až 48. místo. V 1. kole jsem porazil poměrně přesvědčivě 3:0 Rolenčíka. Myslím, že nebyl o mnoho slabší než já, ale sanžil se útočit bekhendem, což se mu z míčků z mé trávy většinou nedařilo. Při tom, když zaútočil asi tříkrát forhendem, tak byl úspěšný. Těžil jsem proti němu ale i poměrně dost z podání, i když ty nejlepší jsem si radši šetřil pro případ, že by se průběh začal obracet.

V druhém kole jsem hladce prohrál s Balážem. V prvním setu jsem s ním trochu držel krok, ale potom to nešlo. Měl výraznou převahu. Naštěstí dalším soupeřem byl Polák, kterého jsem porazil 3:0. Tady to bylo vyrovnanější, ale udržoval jsem vedení a když jsem o něj přišel, tak jsem si pomohl podáním.

Ve čtvrtém kole, které už bylo o konečné pořadí, jsem hrál s Balážovou. To byl asi nejvyrovnanější zápas. První set jsem prohrál v koncovce a moc jsem si na vítězství nevěřil. Nakonec jsem ale vybojoval druhý set a srovnal na 1:1. Pak jsem musel vymyslet, co na ni hrát. Podání na ni neplatily a všechny mi vracela. Maximálně občas nějaké přizvedla a mě se z něj občas podařilo zaútočit, ale taky jsem se občas „vyhodil“. Naštěstí jsem jí podání většinou vracel, i když občas taky ne. Když jsem ji držel na bekhendu tak to šlo, to opatrně pinkala. Forhend ale měla hodně ostrý a dokázala bouchnout i do mého útoku do forhendu. Buď dala kontrasmeč nebo to aspoň vybrala na růžek stolu, takže mě prohodila. Naštěstí občas některé útoky taky vyhodila nebo zahrála do pásky síťky a odtamtud spadl míček za stůl. Druhý set jsem po boji těsně vyhrál a vedl jsem 2:1. Jenže na začátku třetího setu jsem zase prohrával a musel jsem vymýšlet, co hrát. Pinkání z bekhendu do bekhendu moc ovoce neneslo, to bylo tak 1:1. Ale když jsme zaútočil bekhnedem do jejího bekhendu, tak jsem občas úspěšný byl. Potom jsem do toho šel forhendem, ale hrál jsem to po lajně do jejího bekhendu a to byla konečná vítězná startegie, kterou jsem získal v 4. setu náskok a dovedl ho do vítězného konce.

V turnaji byla ještě skupina hráčů ze 4. míst ze skupin, protože některé skupiny byly čtyřčlenné. Ti hráli systémem každý s každým. Koukal jsem, že s výjimkou jednoho hráče (mladý kluk ve žlutém triku) bych asi všechny na 90% porazil. V prostředním pavouku jsem skončil pátý, celkově 37. z 52 hráčů. Baláž, který mě vyřadil v 2. kole nakonec skončil v tomto pavouku druhý, když prohrál až s Podmakou, takže celkově skončil 34.

Pro úplnost napíšu výsledky hlavního pavouka na 1. až 8. místě. Protože ve výsledcích nejsou sety, dávám vítěze podrtženě.

1. kolo

Štalzer - Petrk ml., Ivančáková – Vašendová, Matovič – Ondrušek, Mička – Šulko, Růžička – Hyža, Kadavý – Vajgl, Laboš – Gomola st., Němček Lukáš – Adamčík, Špalek – Neméth, Dunček – Brenessel, Ryšavý – Gomola ml., Odroný – Juza st., Vybíral – Neméthová, Landsmannová – Brenesselová, Tibenský – Kolek, Němček P. – Květon

2. kolo

Štalzer – Vašendová, Ondrušek - Šulko, Růžička – Vajgl, Laboš – Adamčík, Špalek – Brenessel, Ryšavý – Juza st., Vybíral – Brenesselová, Tibenský - Květon

3. kolo

Štalzer - Ondrušek, Růžička – Adamčík, Špalek – Juza st., Vybíral – Květon

4. kolo - semifinále

Štalzer Růžička, Juza st. - Květon

Finále

Růžička – Květon

O 3. místo

Štalzer – Juza st.

O 5. až 8. místo

Ondrušek – Adamčík, Špalek – Vybíral

O 5. místo

Ondrušek – Vybíral

O 7. místo

Špalek – Adamčík

Pro Ondru Květona bylo asi klíčové 3. kolo, kdy porazil Filipa Vybírala, na kterého mi připadalo, že si moc nevěřil a že by na něj chtěl asi narazit až později. O to snažší měl ale myslím semifinále a když byl ve finále, tak už šanci nepustil, i když jeho finálový souopeř byl žebříčkově lepší. K zaslouženému vítězství mu několik přítomných poblahopřálo.

Kemp končil obědem, po němž jsme se osprchovali, protože v tropickém počasí byl každý zcela promočený od vlastního potu, dobalili jsme věci, loučili se a vyrazili na cestu domů. Dojel jsem autobusem do Uherského Hradiště, kde jsem chvíli počkal na autobus na Prahu, který jel až ze Slovenska, takže jsme dojeli se skoro půlhodinovým zpožděním.

Moje pocity z tohoto kempu jsou maximálně pozitivní. Za rok plánuju jet na 90% opět na tento druhý turnus (první v Hluku, po zahajovacím v Bystřici). Doufám, že si zde zatrénuju a zahraju zase s někým hodně zajímavým :)

Fotografie z kempu najdete na http://www.ealbum.cz/fotky.php?id=380&strana=1. Není to průřez celým kempem, fotil jsem, když jsem měl čas a přednostně to, co se dělo nejblíže mě.