Další týden v Liberci

V sobotu 5. 8. 2017 skončil turnajem pro mě první, jinak celkově druhý turnus Akademie stolního tenisu. Po obědě jsme nemusel balit, mohl jsme si důkladně odpočinout a zhruba kolem 15. hodiny jsem vyrazil do města. Moje první cesta vedla do cukrárny, jenže ta měla bohužel dovolenou. Ta jim končí až dnes, kdy už jsem v Praze. Měl jsem ale štěstí a při hledání jsem brzy narazil na Liberec Place. Když jsme tam vešel, hned vlevo od vchodu byla cukrána. Tak jsem si tam dal zmrzlinový pohár z šesti kopečků s polevou. Potom jsem si ještě dal kafe a jejich domácí limonádu. To mě trochu osvěžilo, strávil jsem tam asi hodinu a vyrazil jsem do města na nákupy.

Než jsem ale opustil Liberec Place, všiml jsem si, že tam je Billa a tak jsem potraviny nakoupil tam. Odhadl jsem, že budu potřebovat ještě dvě vody a k nim jsem si koupil dvě Coca Coly 1,25 l. Zajímavostí je, že jsou levnější než půlitrové balení. Nakoupil jsem mléko, rohlíky a sálám na snídani a k tomu nějaké mlsky (čokoládové tyčninky apod.)

Dál jsem se šel projít po Liberci, protože moje návštěva centra Liberce měla být zakončena večeří, ale na tu bylo zatím ještě brzo. Na chvíli jsem se sedl i v jednom parku do stínu na lavičku a těsně před 17. hodinou jsem vyrazil na večeři. V restauraci, kde jsem byl i loni, jsem si dal smažený sýr a kafe. A potom jsem už šel na Fignerovu a jel zpátky.

V neděli jsme si přispal, nasnídal se a potom odpočíval. Cestu do centra města za účelem oběda jsem odkládal, protože jsem pořád neměl hlad. Tři rohlíky k snídani se salámem pro mě asi byla příliš sytá snídaně. Kolem poledne jsem ale vyrazil. Když jsem dorazil k restauraci, kde jsem večeřel včera, měli z provozních důvodů zavřeno. Tak jsem se chvíli obhlížel po jiné restauraci, až jsem došel k Liberec Placa. Nakonec jsem se rozhodl oběd vypustit a šel jsem rovnou na zmrzlinový pohár z šesti kopečků a polevou. Potom jsem už vyrazil zpátky.

Na pokoji jsem byl opět sám, vedle byli tentokrát dva. Měl jsem být breitling replique ve skupině C, která má tréninky od 12 do 14 hodin a od 18 do 20 hodin, ale sousedi mě požádali, jestli bych si to s jedním z nich nevyměnil a našel do skupiny B, aby měli tréninky spolu. Tak jsem jim vyhověl. Čas od 10 do 15 a od 16 do 18 hodin je lepší a u trenéra Hýbnera jsem zatím nikdy nebyl. Skupinu C, kde jsem měl být původně, trénoval Petr Šilhán, který mě už jednou trénoval, spolu s Michalem Blinkou. To je mladý trenér, kterého jsem loni viděl na mistrovství republiky starších žáků. Tuto sezónu byl prvním rokem dorostencem.

Rozcvičování jsem měli individuální, což mě vyhovovalo, protože jsem se nevysiloval běháním. Chodil jsem o 15 minut dříve a před tréninkem jsem se rozcvičoval (většinou maximálně 15 minut). Někteří hráči se ale nerozcvičovali vůbec. Bylo to asi půl na půl.

Program tréninků byl podobný jako v předchozím týdnu. Pan Hýbner má trochu jiné metody. Na prvním tréninku jsem se spárovali sami, jak kdo chtěl nebo zbyl. Hráli jsem základní údery a trenér koukal, jak kdo hraje. Potom určoval dvojice tak, aby nikdo netrénoval s nikým dvakrát. Dvojice byla na celý trénink. I kombinace nechával hrát delší dobu a to vždy aktivně jeden hráč, nazvaný A po dobu půlhodiny, kdy se hrála kombinace, která byla dvakrát mírně změněná. Po půlhodině se otáčelo a aktivně hrál hráč B to samé. Pro mladé hráče to asi bude výhodou, protože když jim to začne jít, kombinace ještě nekončí. Pro nás dříve narozené je ale docela problém půl hodiny topspinovat nebo hrát jinou více běhavou kombinaci.

STP bylo ve středu dopoledne. Nebylo to sice nic moc náročného, řekl bych pro mladé hráče docela slabé a pro nás dříve narozené docela na hraně výdrže. Tady byly i první rozdíly proti jiným trenérům. To co většina trenérů trénuje přískoky, pan Hýbner chtěl, abychom dělali tzv. člunkovým během.

Ve středečním stejkování byl program zpestřen kytarou, na kterou hrál Jirka. chtěl jsem jít spát dříve, ale nechal jsem se přesvědčit a zůstal jsem až do půlnoci. Druhý den jsem měli v rámci naší skupiny kontrolní turnaj. Dokázal jsem porazit pouze tři hráče. Naštěstí nebylo moc tréninkových zápasů a Žumpu jsem nehráli.

Poslední tréninky byly volnější. V jednom jsme si zahráli čtyřhru – Jirka se mnou proti Jindřichům Mrázkovým. Uhráli jsem na ně set a prohráli jsem 1:3, ale moc nechybělo a bylo by to 2:3. V prvním setu jsme vedli a zbytečně jsme si to nechali otočit. Měli jsem lepší postavení. Já hrál na mladšího Jindru a ten mi moc nevybíral podání. V třteím setu jsem si to už ohlídsali a vedení jsem udrželi a set vyhráli. Postavení v čtvrtém setu ale pro nás bylo naopak dosti špatné, tam jsem moc šancí neměli.

Samozřejmě proběhl i Kachna Cup. Zajímavá byla exhibise, kd ehrál Petr Šilhán proti Michalovi Blinkovi. Šilhán je obranář, takže to bylo zajímavé. Blinka vyhrál 3:2 a za stavu 9:9 zakončil zápas efektním exhibičním způsobem. Nejprve zahrál při vysoké obraně, do které ho Šilhán dotlačil (většinou to hráli obráceně a bránil Šilhán) „prasátko“ o zadní hranu stolu. Potom za stavu 9:10 přijal podání Šilhána opět „prasátkem“, tentokrát o síťku. V opravdovém zápase by takový závěr určitě naštval, ale v exhibici to vyvolalo spíše úsměv :)

Utkání trenéři proti výběru akademie skončilo 10:0 a následovalo předání cen za nepingpongové soutěže a potom posezení. Tentokrát jsem šel spát brzo, abych byl čerstvý na sobotní turnaji. Moji sousedi se vrátili tuším kolem třetí hodiny.

Akademire končila závěrečným turnajem. Ten byl tentokrát obsazen hodně silnými hráči. Ves kupině jsem měl opět Dudlu (stejně jako před týdnem), s kterým jsem hrál na konec a prohrál jsem s ním jednoznačně 0:2. Začínal jsem proti Barborovi, s kterým jsem prohrál 0:2. Stejný výsledek jsem měl i proti Štipákovi. Ten postoupil z 2. místa a v prvním kole porazil Vaňka a prohrál až s Mrázkem st., který skončil třetí. Dudla tentokrát vypadl v semifinále s Kalhousem, který celý turnaj vyhrál, když ve finále porazil Tomáše Berana (ne toho z Kotlářky) 3:1.

V 1. kole útěchy jsem hrál proti Koberové, na kterou jsem uhrál aspoň set. Moc nechybělo a byl bych mohl mít ještě jeden set, jenže to bych nesměl kazit lehké míče. Dost jsem vedl, ale náskok jsem neudržel a skončilo to 1:3.

Hráčů v turnaji byl ideální počet 32. V dětském turnaji bylo hráčů méně, ale více než před týdnem. Měli dvě skupiny a potom pavouka. Průběh jsem neměl moc čas sledovat, ale ve finále vyhrál Jindra Mrázek 3:2. Jidnra byl v naší skupině a byl mým těsným soupeřem, kterého jsem ale porážel. Vyhovovala mi jeho technická, ale ne příliš agresivní hra.

Následoval oběd, balení a cesta domů. Samozřejmě jsem se ještě stavil v cukrárně na pohár a dal jsem si tam i kafe. I tak jsem ještě skoro hodinu čekal na autobus. Příště si musím koupit jízdenku do Prahy už na 15. hodinu. I tak budu mít rezervu na cukrárnu.

Autobus přijel do Prahy na čas, takže jsem si ještě rychle nakoupil ve večerce. Další nákup mě čeká zítra brzo ráno, protože potom musím vyrážet do Ďáblic, kde budu trénovat naše žáky a první trénink začíná od deseti hodiun, takže abych tam byl už v půl a vše připravil.

Fotografie najdete na http://www.ealbum.cz/fotky.php?id=384&strana=1.