Sám doma

Asi bych měl navázat na poslední článek, tedy na dění po návratu z Akademii stoního tenisu v Liberci. Ne, že by nebyl čas to všechno sepsat, ale spíše si to moc podrobně už nepamatuji. Takže to vezmu síše po významnějších událostech, jak si na ně vzpomenu.

O letních prázdninách jsem stihl ještě uspořádat týdenní tréninkové soustředění pro děti v Praze, kde jsem měl tradičně málo dětí. Jeden z nich ale rozšířil řady našeho oddílu mládeže.

Od září začal nábor do oddílu, příprava nové sezóny pražského přeboru a prvním překvapením bylo, že náš Atým postoupil jako náhradník z 3. místa do 3.ligy. Tu se rozhodli hrát u nás v Ďáblicích (předchozí sezóny hráli v Dejvicích), čímž se více sblížili s ostatními. Diváků bohužel moc nebylo, ale občas někdo přišel.

Sestavit týmy v pražském přeboru bylo dosti obtížné, protože nám vypadli někteří hráči. Jeden skončil úplně, další skončil spíše podmínečně kvůli zdravotnímu stavu, ale slíbil odehrát aspoň jedno utkání, aby zůstal v základu soupisky. Další hráč si udělal rok přestávku, ale jedno utkání také slíbil odehrát. A další hráč se dlouhodobě zranil hned na začátku sezóny. První kola byla hodně hektická, protože týmy v nižšíšch soutěžních třídách měly málo hráčů a čekalo se na posily a na to, až odehrají tři kola a dostanou se na žebříček, aby mohly jít do základu soupisky.

Já hraju v této sezóně v týmu H 7. třídu a v týmu F 6. třídu. Tým F díky dlouhodobému úrazu hráče Jirky P. má málo hráčů. V základu máme sice posilu, která ale odehrála, jak slíbila jedno utkání.Takže já jsem v tomto týmu žebříčkově 6. hráčem, ale odečteme-li dva hráče, kteří hrát nemohou, tak jsem de facto 4. hráčem. Venkovní utkání ale v pondělí, středu a čtvrtek nestíhám, protože trénuju žáky. Na záskok na tyto utkání se střídají další dva hráči, protože víc nás na soupisce není. Problémem je pokud je souběh F týmu s H týmem (z něj jsme tam 3 hráči) a doslova katastrofou je, pokud současně hraje i I tým, z kterého máme jednoho hráče.

Jinak tuto sezónu jsme celkem spokojený, myšleno herně. V 6. třídě má už pět vítěství, což jsem nečekal. Loni jsem měl jedno. Díky nedostatku hráčů hraju všechny domácí utkání. Ven jezdím jenom v úterý nebo pátek. Díky tomu hrajeme o záchranu, což se nám podařilo, protože jeden tým z naší skupiny hned na začátku odstoupil a druhý je slabý na úrovni 7. třídy, takže jsme jej porazili dvakrát 10:0. K záchraně nám navíc pomohlo i vítězství nad Spartou, která omylem postavila hráče, kterého neměli na soupisce, takže se utkání kontumovalo v náš prospěch. Jinak bysme ho prohráli i kdyby proti nám hráli ve třech. A dále jsme urvali remízu proti Sokolu Žižkov, který přijel ve slabé sestavě s dvěmi slabými hráči, z nichž jeden byl úrovně 7. třídy, takže jsem ho porazil i já a tím jsme právě vybojovali tu remízu.

Moje bilance v 6.třídě je tedy porážka tří hráčů úrovně sedmé třídy, ale jednoho velmi silného, který je mým hráčem s nejvyšším elo, kterého jsem porazil. A moje páte vítězství je nad hráčem s anťákem,což je moje úplně první vítězství na dráčem hrajícím anťákem v životě.

V 7. třídě mám bilanci 21:16. Tady máme tři kola před koncem našlápnuto na to, že bychom mohli být pátí, ale k tomu potřebujeme už neprohrát a aby VSK MFF aspoň jednou prohráli, což je pravděpodobné, protože je čeká utkání s 2. týmem tabulky, který hraje na postup. Nás čeká jedno utkání se slabým soupeřem, který zatím prohrál vše, potom se nám započte vítězství v předehrávce a nejtěžší bude utkání proti ABC Braník, které jsme na podzim remízovali, protože jeden z hráčů neudělalani jeden bod a jejich nejlepší hráč nás porazil všechny. My hráli v naší nejslabší sestavě a oni v nejsilnější sestavě.

Jsou to teorie, zejména s ohledem na to, že není vůbec jisté, jestli se tato sezóny vůbec dohraje :(

V současné době mám elo 1060, což je jen o 9 méně, že moje maximum z 1. 12. 2016. Ale 5. 3. jsem měl 1064, tedy jenom o 5 méně. Jenže v těžkém utkání 6. třídy proti Podolí jsem třikrát prohrál a elo mi kleslo 4.

Mojí prioritou je ale práce trenéra. I tady jsem spokojený, hráči se nám zlepšují. Máme teď v oddílu mládeže skupinku asi šesti hráčů, kteří jsou tréninkově hodně vyrovnaní (i když napříč věkovými kategoriemi) a dobře a hlavně efektivně si spolu zatrénují, díky čemuž se lepší. Bohužel v současné době už dva týdny kvůli pandemii koronaviru netrénujeme. Museli jsme zrušit i turnaje, které děláme v Ďáblicích pro děti a mládež, které se v poslení době velmi dobře rozjíždějí.

Letos bysme splnili i podmínky aktivní mládeže, které jsou vyžadovány po oddílech, které hrají ligové soutěže. Bohužel zrušené turnaje Grand Prix, ale možná i přebory družstev staršího žactva, jejichž termín je myslím také v ohrožení, nám budou chybět.

A tak jsem dnes už 13. den doma. Sám samotinký, takže na mě očas začíná padat depka ze samoty. Během prvních dvou dní jsem dohnal potřebné pracovní resty, další dva dny jsem vychutnával odpočinek. Jenže teď už je to moc dlouhé.